Sarajevo: Město, kde se potkávají světy
Úvod
Sarajevo, hlavní město Bosny a Hercegoviny, je fascinující destinace ukrytá v malebném údolí obklopeném majestátními Dinárskými Alpami. Toto město, často přezdívané „Jeruzalém Balkánu“, představuje unikátní místo, kde se po staletí prolíná východní a západní kultura. Při mé první návštěvě mě okamžitě uchvátila nejen dechberoucí scenérie okolních hor, ale především neopakovatelná atmosféra města, kde se mísí vlivy osmanské, rakousko-uherské i moderní architektury. Úzké uličky starého města, vůně tradiční bosenské kávy a přátelští místní obyvatelé vytvářejí nezapomenutelný zážitek, který vás nutí se do Sarajeva vracet znovu a znovu.
Historie města v kostce
Sarajevo bylo založeno v 15. století jako osmanská pevnost a rychle se rozvinulo v důležité obchodní centrum. Pod osmanskou nadvládou město vzkvétalo až do roku 1878, kdy se dostalo pod správu Rakousko-Uherska. Právě zde se 28. června 1914 odehrála událost, která změnila běh světových dějin – atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda d’Este, který se stal rozbuškou první světové války.
Po druhé světové válce se Sarajevo stalo významným centrem socialistické Jugoslávie a v roce 1984 hostilo zimní olympijské hry, které přinesly městu mezinárodní prestiž a modernizaci. Bohužel, jen o několik let později se město ocitlo v centru krvavého konfliktu. Během bosenské války v letech 1992-1996 prošlo Sarajevo nejdelším obléháním moderních evropských dějin, trvajícím téměř čtyři roky.
Poválečná obnova přinesla městu novou naději. Symbolickým momentem byl koncert skupiny U2 v září 1997, který přitáhl pozornost světa k znovuzrozujícímu se Sarajevu. Dnes je město pulzující metropolí, která si uchovává svou jedinečnou multikulturní identitu a zároveň hledí do budoucnosti.
Historické srdce města – Baščaršija
Srdcem Sarajeva je bezpochyby Baščaršija, starobylý bazar založený v 15. století. Procházka po jeho dlážděných uličkách vás přenese do dob Osmanské říše. Centrum této čtvrti tvoří Sebilj, dřevěná fontána postavená v osmanském stylu, s níž se pojí legenda, že kdo se z ní napije, vrátí se do Sarajeva. Kolem fontány se rozprostírá náměstí, kde se místní i turisté setkávají a krmí početná hejna holubů.
V okolních uličkách najdete tradiční řemeslné dílny, kde kováři, zlatníci a měditepci pokračují v řemeslech svých předků. Každá ulička byla historicky domovem jiného řemesla, což se odráží i v jejich názvech. Nezapomenutelným zážitkem je návštěva některé z tradičních kaváren, kde vám naservírují bosenskou kávu v džezvě, malé měděné konvičce, doprovázené lokumem, tradičním sladkým dezertem.
Dominantou Baščaršije je Gazi Husrev-begova mešita z 16. století, nejdůležitější islámská svatyně v Bosně a Hercegovině. Její nádvoří s fontánou pro rituální omývání a impozantní interiér s bohatou kaligrafií představují mistrovské dílo osmanské architektury.
Místo setkávání kultur
Sarajevo je skutečným místem setkávání kultur, což symbolizuje i nenápadný nápis „Sarajevo – Meeting of Cultures“ vložený do dlažby na ulici Ferhadija. Tento bod označuje pomyslnou hranici mezi východní a západní částí města. Na východ se rozprostírá osmanská část s mešitami a bazarem, zatímco směrem na západ najdete budovy ve stylu secese a neoklasicismu z dob Rakousko-Uherska.
Náboženská rozmanitost města je pozoruhodná – v okruhu pouhých několika set metrů najdete mešitu, pravoslavný kostel, katolickou katedrálu i židovskou synagogu. Tato koexistence různých vyznání dala Sarajevu přezdívku „evropský Jeruzalém“. Architektonické kontrasty mezi osmanskou a rakousko-uherskou částí města vytvářejí fascinující městskou krajinu, kde se minarety tyčí vedle secesních fasád.
Významné památky a místa
Latinský most
Elegantní kamenná stavba přes řeku Miljacku, je jednou z nejznámějších památek Sarajeva. První zmínka o mostu na tomto místě pochází z roku 1541, kdy zde stál dřevěný most postavený kožedělníkem Huseinem. Po jeho zničení byl nahrazen kamenným mostem, který však v roce 1791 strhla povodeň. Dnešní most byl postaven v roce 1798 díky finančnímu daru bohatého sarajevského obchodníka Abdulaha Brigy. Most získal své jméno podle čtvrti na levém břehu Miljacky, kde žili sarajevští katolíci. V letech 1918 až 1993 nesl název Principův most, podle Gavrila Principa, který 28. června 1914 právě nedaleko odsud spáchal atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda d’Este a jeho manželku Žofii. Tato událost se stala rozbuškou první světové války a vedla k rozpadu habsburské monarchie. Během bosenského konfliktu v letech 1992-1995 byl most vážně poškozen a znovu otevřen po rekonstrukci v září 2004.
Vijećnica
Bývalá radnice a později Národní knihovna, představuje architektonický klenot Sarajeva. Tato impozantní budova v neo-maurském stylu byla postavena mezi lety 1892 a 1894 během rakousko-uherské nadvlády. Na jejím návrhu se významně podílel český architekt Karel Pařík, který se inspiroval na své cestě do Maroka, což se odráží v dekorativních motivech a struktuře budovy. Pařík spolupracoval s architektem Alexanderem Wittekem, který projekt zahájil, ale zemřel před jeho dokončením. Konečné fáze stavby pak dohlížel Ćiril Iveković. Vijećnica je také spojena s významnou historickou událostí – právě z této budovy odjeli arcivévoda František Ferdinand a jeho manželka Žofie na svou osudnou jízdu 28. června 1914, krátce před atentátem, který rozpoutal první světovou válku.
Tašlihan
Tašlihan, nacházející se v živé oblasti Zelenih beretki v Sarajevu, je významnou historickou památkou, která přitahuje návštěvníky dychtící prozkoumat její bohaté kulturní dědictví. Tento architektonický skvost, kdysi karavanseraj (odpočívadlo pro obchodníky putující po Hedvábné stezce), pochází z 15. století a dnes slouží jako archeologické naleziště, nabízející fascinující pohled do minulosti regionu. Jako významná turistická atrakce zve Tašlihan hosty k procházce jeho historickými prostorami, kde mohou ocenit propracovaný design a historický kontext.
Pravoslavný kostel
Starý srbský pravoslavný kostel na Baščaršiji, zasvěcený archandělům Michaelovi a Gabrielovi, patří k nejstarším náboženským stavbám ve městě. Tento kostel tvoří jeden z bodů pomyslného „magického trojúhelníku“ Sarajeva a ukrývá cennou sbírku ikon. Návštěvníci všech vyznání sem přicházejí nejen obdivovat architekturu, ale i zažít jedinečnou duchovní atmosféru tohoto místa.
Židovské památky
Židovské muzeum v Sarajevu je umístěno v nejstarší synagoze v Bosně a Hercegovině, známé jako Sefardim Il kal vjezu (starý chrám), která byla postavena v roce 1581. Muzeum bylo otevřeno v roce 1966 u příležitosti 400. výročí příchodu Židů do Sarajeva a vypráví příběh čtyřsetleté historie židovského lidu v Bosně a Hercegovině. Hlavní expozice muzea se nachází v přízemí a je rozložena ve dvou galeriích, které obsahují fotografie, dokumenty, obrazy, mapy a další kulturní a rituální předměty. Rustikální architektura této staré synagogy je obdivována mnoha místními obyvateli i turisty, kteří muzeum navštěvují.
Aškenázská synagoga, určená pro židovskou obec aškenázské větve, byla dostavena v roce 1902. Autorem objektu s pseudomaurskými dekoracemi je opět český architekt Karel Pařík, který tak zanechal v Sarajevu výraznou stopu.
Tunel naděje
Tunel naděje, vybudovaný pod letištní dráhou během obléhání města, představoval jedinou spojnici obklíčeného Sarajeva s vnějším světem. Tunel začali bosenští dobrovolníci kopat v lednu 1993, pracující v 8hodinových směnách, a byl dokončen v polovině roku 1993. Měřil 1,5 metru na výšku, asi 1 metr na šířku a byl přibližně 960 metrů dlouhý. Během doby, kdy byl používán, se odhaduje, že do města vstoupilo 20 milionů tun potravin a prošlo jím 1 milion lidí. Tunel byl vynalézavě vykopán do širokého tvaru L, aby srbské síly nemohly zavalit jeho vchody granáty. V letech 1993 až 1995 byl tunel dále rozvíjen instalací důlní železnice, odvodňovacích čerpadel a vykopáním křižovatek, kde se lidé přicházející ze dvou různých stran mohli míjet. Méně známé je, že bosenské síly začaly pracovat na druhém, větším tunelu ke konci války, ale ten nebyl nikdy dokončen, protože válka skončila. Dnes je přístupných 20 metrů tunelu, které tvoří součást muzea v Sarajevu, otevřeného návštěvníkům každý pracovní den od 9 do 16 hodin.
Sarajevské hřbitovy
Sarajevské hřbitovy jsou tichými svědky tragické historie města. Hřbitov Alifakovac, založený již v 15. století, je místem, kde jsou pohřbíváni muslimští cizinci, kteří zemřeli v Sarajevu. Kromě své historické hodnoty nabízí také krásný výhled na město. Další hřbitovy jako Kovači a Bare, kde bílé náhrobky obětí války pokrývají zelené svahy nad městem, jsou mrazivou připomínkou nedávné minulosti a slouží jako místo pietní vzpomínky.
Moderní Sarajevo
Dnešní Sarajevo je městem plným života. Kavárenská kultura zde má hluboké kořeny a místní kavárny jsou centrem společenského života. Od tradičních podniků v Baščaršiji až po moderní hipsterské kavárny v nových čtvrtích, všude můžete pozorovat místní, jak si vychutnávají kávu a konverzaci.
Město nabízí několik pozoruhodných muzeí věnovaných nedávné historii. Muzeum válečného dětství přibližuje konflikt očima těch nejzranitelnějších, zatímco Národní muzeum uchovává bohaté kulturní dědictví země včetně slavné Sarajevské hagady, vzácného židovského rukopisu ze 14. století.
Pro milovníky nakupování nabízí Sarajevo mix tradičních trhů a moderních nákupních center. V Baščaršiji můžete zakoupit tradiční řemeslné výrobky, zatímco moderní obchodní centra jako BBI nebo Sarajevo City Center nabízejí mezinárodní značky.
Noční život v Sarajevu je překvapivě živý, s množstvím barů, klubů a hudebních podniků. Zvláště oblíbená je čtvrť Ferhadija a oblast kolem Národního divadla.
Výhledy na město
Sarajevo, rozložené v údolí obklopeném horami, nabízí řadu míst s dechberoucími výhledy. Střešní terasa hotelu Hecco poskytuje panoramatický pohled na centrum města a je ideálním místem pro pozorování západu slunce.
Žuta Tabija, žlutá pevnost na svahu nad městem, nabízí jeden z nejkrásnějších výhledů na Sarajevo a okolní hory. Zvláště působivá je během ramadánu, kdy se zde střílí z děla oznamujícího konec denního půstu.
Výlet lanovkou na horu Trebević je oblíbenou aktivitou místních i turistů. Zajímavostí je, že původní lanovku v roce 1959 vyprojektovala a sestrojila česká společnost Transporta Chrudim. Nová lanovka, otevřená v roce 2018, navazuje na tuto tradici.
Na vrcholu Trebević můžete navštívit bobovou dráhu z olympiády 1984, která dnes slouží jako neoficiální galerie street artu. Nedaleko se nachází Bistrik kula, další pevnost nabízející výhled na město.
Pro milovníky procházek je ideální promenáda Dariva podél řeky Miljacka, která vede východně od centra města a nabízí klidné prostředí v blízkosti přírody.
Gastronomie
Bosenská kuchyně představuje fascinující směs vlivů osmanské, středomořské a středoevropské gastronomie. Nejznámějším pokrmem jsou bezpochyby ćevapi, malé válečky z mletého masa grilované na dřevěném uhlí a podávané v somunu (chlebu podobném pitě) s cibulí a kaymak (smetanovým sýrem).
Dalším oblíbeným pokrmem je burek, plněné listové těsto, které může obsahovat mleté maso, sýr, brambory nebo špenát. Každá varianta má své vlastní jméno – s masem je to burek, se sýrem sirnica, s bramborami krompiruša a se špenátem zeljanica.
Pro milovníky sladkostí nabízí Sarajevo množství dezertů inspirovaných osmanskou kuchyní. Baklava, vrstvené těsto plněné ořechy a přelité sirupem, je naprostou klasikou. Neméně oblíbené jsou i tufahije (jablka plněná ořechovou směsí) nebo kadaif (sladké těstoviny s ořechy).
Bosenská káva je kapitolou sama pro sebe. Servírovaná v měděné džezvě s rahat lokumem a sklenicí vody představuje mnohem víc než jen nápoj – je to rituál. Káva se nalévá z džezvy do malých šálků bez ouška zvaných fildžan a pije se pomalu, často doprovázená dlouhým rozhovorem.
Praktické informace
Z České republiky se do Sarajeva dostanete nejlépe letecky, s přestupem ve Vídni nebo Bělehradu. Alternativou je cesta autem, která trvá přibližně 12 hodin z Prahy.
Doprava po městě je zajištěna tramvajemi, trolejbusy a autobusy. Centrum města je kompaktní a nejlépe se prozkoumává pěšky. Taxi služby jsou dostupné a relativně levné, doporučuje se však používat oficiální taxíky s taxametrem.
Ubytování v Sarajevu nabízí širokou škálu možností od luxusních hotelů jako Hotel Europe až po útulné penziony a apartmány v historickém centru.
Nejlepší doba na návštěvu je od pozdního jara do začátku podzimu. Letní měsíce mohou být horké, ale večery jsou příjemné. Zimní návštěva má také své kouzlo, zvláště pokud plánujete lyžování na okolních horách.
Při návštěvě Bosny a Hercegoviny stojí za to navštívit i další turistická místa jako Mostar s ikonickým Starým mostem nebo vodopády Kravica, které jsou často přirovnávány k menší verzi Plitvických jezer.
Závěr
Sarajevo je město, které si vás získá svou autenticitou, pohostinností a silným příběhem. Je to místo, kde historie ožívá na každém kroku, kde se mísí vůně východu a západu, a kde se i přes tragickou minulost lidé dívají s nadějí do budoucnosti. Ať už vás přitahuje bohatá historie, multikulturní atmosféra, vynikající gastronomie nebo krásná příroda v okolí, Sarajevo vám nabídne nezapomenutelný zážitek, který vás bude lákat k návratu.
